Zvláštní jakou realitu nám vyrábí naše media. Jednou národ cítí se zdrceným otcem, který přišel na dovolené v jediný den o manželku i dceru. Po druhé je národem nenáviděn jako předem odsouzený vrah a zvrhlík.
Podobně rozdělují společnost i zprávy o placení výkupného, odvozu humanitární pomoci do různých zemí a finance posílané státům o kterých toho ani moc nevíme.
Není nic špatného na pomoci bližním, otázkou zůstává kdo je bližní a bližší. Jedno přísloví říká: "Bližší košile, nežli kabát". Moc se jím ale zdá se neřídíme. Složení dnešních ranních zpráv je toho jasným důkazem. V jedné relaci se soudí bonmot našeho prezidenta, 50 000 nových exekucí v Moravskoslezkém kraji, propouštění horníků a další věci z každodenního života.
Ačkoliv pan prezident občas sáhne vedle, nebo lidově řečeno "přestřelí", pořád je legitimně a svobodně zvolenou hlavou státu. Více či méně vkusné urážky jsou na denním pořádku. Dnešní nařčení z velezrady je možná trochu příliš. Hned několika politiků se dotklo, že prezident opravil diskutující a na téma zaplaceného výkupného 145 milionů, potvrdil částku 150 milionů. Mocipánům hrozně vadí, že se veřejnost o horentních sumách dozvěděla. Oni asi úplně zapomněli, že se jedná o naše peníze. Že výkupné zaplatil vlastně každý z nás.
Je zbytečné se pouštět do debat o propouštění, vyjednávání s teroristy či honu na propuštěné dívky partou primitivních extrémistů. Hodnota lidského života se penězi nedá vyjádřit a zrovna obě unesené dívky pracovali dobrovolně pro neziskové organizace, tedy pro pomoc potřebným. Zároveň je dobré si říct, že zbytečné hazardování a přehnané dobrodružství je vždy spojené s rizikem.
Jestli je však něco podle mého názoru zcela nepřípustné, tak právě finance, kterými naše republika vědomě sponzorovala teroristy. A částka 150 milionů je zatraceně štědrý sponzorský dar. Jak na internetu někdo psal, pořídí se za něj hodně tun výbušnin, možná několik tanků a stovky střelných zbraní. Třeba nám tamní teroristé přijdou i osobně poděkovat.
Možná by podobnými dary a příspěvky našich zákonodárců nebylo tolik lidí znechuceno, kdyby se stejně snadno našli peníze na naše děti, na postižené a nebo právě na některé chudnoucí kraje.
Ekonomka ve zprávách dnes uvedla, že například v Moravskoslezkém kraji přibývá mnoho exekucí denně a že každý třetí člověk v exekuci má více než jednu. Zároveň podotkla, že pomoc dluhových poraden budou potřebovat především propouštění horníci. Napadlo mě, kolik bytů a pracovních příležitostí pro propuštěné horníky by se pořídilo za 150 milionů výkupného. Případně za 136 milionů, které odešli na pomoc s uprchlíky loni a nebo i dalších 60 milionů, jenž odejdou z kraje letošního roku.
Jak pomůžeme vlastním lidem. Budeme nutit propuštěné zaměstnance z různých krajů, aby odešli do zahraničí a vrátili se zpět s některou z uprchlických vln? Dostanou pak lepší přístup, větší výhody?
Kdy se začneme více starat o potřebné v naší zemi? Právě tenhle mizerný přístup a rozhazování milionů na všechny strany, to přivádí lidi k extrémistickým stranám a populistickým řešením.
Vždyť se stále hospodaří s penězi nás všech, tedy i propuštěných zaměstnanců ....