Lukáš Nebes

Luxus jménem standard a víčka jako rukojmí

3. 08. 2015 23:35:02
Ač si to připouštíme nebo ne, náš současný evropský standart se brzy stane luxusem vyvolených. Příliš mnoho lidí má o státu a péči o občany opravdu naivní představy a kdy se jim to vymstí je jen otázka času.

Pustím televizi - imigranti, kouknu na zprávy - imigranti, otevřu noviny - imigranti, bojím se otevřít dveře

Jistě jsme tenhle vtípek, který se dle aktuálního vývoje mění četli nebo slyšeli. Konspirační teorie, kterou jsem několikrát slyšel a nejen od sluníčkářů, hovoří o mediální imigrační masáži jako něčem, co má odvézt pozornost o skutečných problému.
Samozřejmě, na každém šprochu, pravdy trochu. Města, kde je nějaký průmysl, respektive montovny a sklady mezinárodních korporací, znají pojem "přistěhovalci" už dlouho. Ubytovny praskají ve švech, byty se pronajímají sami a jazykem našeho kmene už velká část lidí ze sousedství ani nemluví. Pracovní sílu, hledající lepší "zítřky" a stabilní prostředí zde máme snad ze všech koutů na východ od našich hranic. Hlavní argument je, že cizinci zastanou práci, jenž Češi dělat nechtějí. Realita je pak taková, že pracovní tempo dvanáctihodinových směn, přesčasů a víkendů našinec stíhat musí, v opačném případě na jeho místo nastoupí agenturou dovezený zaměstnanec.
Jaký je tedy rozdíl mezi ekonomickými migranty, které sem dovážejí pracovní agentury a vyřizují jim platné doklady a povolení a současnými "problémovými" migranty?

1500 vojáků je připraveno k ostraze hranic

Položme si na tento sebevědomí výkřik snadnou otázku - jakých hranic? 1500 vojáků by nebylo schopno obsáhnout silnice, lesní cesty a pěšiny ani na území jednoho kraje. Určitě ne bez patřičného zázemí. Hranice, tedy ty fyzické už neexistují. Cedulka upozorňující na státní hranici má stejnou váhu, jakou má cedulka na poli - SOUKROMÝ POZEMEK. Možná s tím rozdílem, že pan zemědělec může být rapl se psem a kvérem. Jenže i ten soukromník si ochranu svého pozemku pak rozmyslí pod tíhou argumentů - cedule jsem neviděl, překážku nepřekonal a nikdo mě neupozornil. A o tom, kde by vojáci bydleli, jedli a měli zázemí ani diskutovat nebudeme. Co je v budovách bývalých celníků? Tedy v těch, které ještě stojí. Budou spát vojáci na matracích vedle vietnamských obchodníků, automatů, cigaret a kýčovitých předmětů? A kdo ten pronájem platil?

Na imigranty máme, na naše děti sbíráme víčka. A co chudák klokánek?

Rodiče postižených dětí a jejich přátelé jsou znechuceni. Na lepší péči o děti si osvojí vlastnosti bufeťáků a sbírají víčka. I my sbíráme víčka, na hasičárně i v zaměstnání jsou na ně krabice. Ale rodiče dětí by se o ně možná za čas i popraly, protože příjemců je stále víc než sběratelů. Snad každý rozumný pracující člověk někomu potřebnému pomáhá. Byť je to pár stokorun, posíláme penízky andělům, lékařům bez hranic, sbíráme víčka, posíláme DMS. Každý si může vybrat v množství neziskovek, organizací a spolků. Jak je ona organizace důvěryhodná je úplně jiná debata. Sám dávám přednost těm, kde vidím příjemce darů. Každopádně, ani tahle péče nestačí. Zapnete zprávy a tam je rodina, které oheň, voda či psychopat sebrali střechu nad hlavou. V horším případě i všechny věci od fotek po ponožky. Často slýchám otázku, proč se o ty lidi nepostará stát? Proč sbíráme víčka, posíláme zprávy dražší než ty erotické, přispíváme dětem, obětem i zvířátkům? Co sakra dělá ten stát?
Správně bychom měli nejdřív zjistit, co je vlastně ten stát. Většina lidí jej vnímá jako darmožrouty v obleku, jako někoho, kdo má armádu úředníků a v armádě i u hasičů víc kancelářských než "bojeschopných". No a? Co papír, to zpracovatel, co zpracovatel, to předpis, co předpis to lobista, co lobista, to politik. Někdo nás stádečko přeci musí řídit.
A když řídit, tak učit. A co nás učí stát? Starat se sami o sebe. A to je přeci důležité. A nemusí jít jen o občany. Nedostatek policistů vyřešil zákonem o obecní policii - obce starejte se. Málo peněz na hasiče dalším zákonem, město starej se o svou požární ochranu samo. Armáda? Lidi přeci rádi pomáhají - takže aktivní zálohy. Pak už je jen krůček k tomu, shořel Ti dům? Sousedé se složí.
A že do toho nezapadají imigranti? Ale ano, stát také pomáhá svým sousedům. Prostředky jsme mu na daních předali, mandát dali ve volbách.


Standart evropského života pomalu ustupuje. Imigrace je jen jeden z problémů doby. Chybí nám hranice a pomalu se jako lidstvo pereme o dostatek vody, potravin a energie. Neumíme si, tedy zatím, chránit to svoje. Doba nás tomu však naučí. Tak jako nás učí starat se sami o sebe a pomáhat si navzájem.


Autor: Lukáš Nebes | karma: 26.22 | přečteno: 765 ×
Poslední články autora